Informace o průběhu bakalářské zkoušky

Bakalářská zkouška se skládá z písemné a ústní části a koná se ve dvou dnech. Používání slovníků ani jiných pomůcek není v průběhu celé zkoušky povoleno.

1. den: písemná část – jazykové znalosti (5 hodin): Test začíná náslechem, následují cvičení ověřující praktické a teoretické znalosti gramatiky a slovotvorby, porozumění psanému textu, překlad a esej.

2. den: ústní část (2 x 15 minut):

• Jazyk (morfologie, syntax, lexikologie): Komise ověřuje praktické a teoretické znalosti jazyka. Studenti si losují dvě otázky, z nichž si jednu vyberou. Na přípravu mají 15 minut. Vlastní zkouška trvá rovněž 15 minut a probíhá ve studovaném jazyce.
• Literatura: Komise ověřuje jak faktografické znalosti, tak schopnosti uvádět fakta a vlastní interpretace textů do smysluplných literárněhistorických a literárněteoretických souvislostí. Stejně jako v případě zkoušky z jazyka si studenti vyberou jednu ze dvou vylosovaných otázek a mají k dispozici 15 minut na přípravu a 15 minut na zodpovězení otázky. Tato část bakalářské zkoušky probíhá v češtině. Studenti jsou povinni předložit seznam titulů krásné literatury, které přečetli za dobu svého studia..

Tématické okruhy:

• dánština –  jazyk
• dánština – seznam literatury
• norština – jazyk
• norština – seznam literatury
• švédština jazyk
• švédština – seznam literatury
• literatura – tématické okruhy (DK, NO, SV)

Doplňující vysvětlení k tématickým okruhům z literatury: Student si například v tématickém okruhu středověká literatura může vylosovat otázku „Středověký Island. Skaldská a eddická poezie“ a o té pohovoří 15 minut. Jinými slovy okruh neznamená otázka. Otázka bývá většinou konkrétnější, přičemž vždy vychází z probrané látky v literárních seminářích vyučovaných v oddělení skandinavistiky.

Informace o průběhu magisterské zkoušky

Informace o průběhu ústní zkoušky:

Student si vylosuje dvě otázky z literatury a jednu z nich si vybere. Na ústní zkoušení se nejprve připraví písemně (k dispozici má 15 minut na každou z otázek SZZK, tedy celkem 30 minut na přípravu odpovědí na otázky z jazyka i literatury, a záleží jen na něm, jak si čas rozdělí). Samotné zkoušení probíhá v jazyce studovaného oboru. U této části SZZK je student povinnen předložit seznam titulů krásné literatury, které přečetl za dobu svého studia.

V případě starší literatury (tj. od počátků písemnictví až do konce 18. století) lze očekávat především otázky týkající se kulturního a literárního vývoje Skandinávie, a to takové, které pokrývají delší časové celky (třeba i jedno či více století). Výjimku tvoří několik otázek týkajících se následujících významných osobností severského písemnictví: Snorri Sturluson, Ludvig Holberg a N. F. S. Grundtvig – život a dílo těchto postav tvoří samostatné otázky.

V případě literatury od počátku 19. století po dnešek budou studenti dotazováni především na významnější dobové literární směry, proudy, školy, skupiny a žánry, tedy fenomény, které většinou pokrývají kratší časové celky než v případě starší literatury – maximálně několik desetiletí. Výjimku tvoří několik otázek týkajících se obzvláště důležitých spisovatelů. Jejich tvorba je předmětem samostatných otázek; tyto otázky jsou – až na výjimky uvedené níže – omezeny na studovanou jazykovou oblast (např. student oboru dánština nemůže dostat jako otázku celkové dílo norského nebo švédského spisovatele. Výjimku tvoří tyto osobnosti: H. Ch. Andersen, Søren Kierkegaard, Georg Brandes, Henrik Ibsen, August Strindberg a Knut Hamsun). Tvorba těchto autorů je zahrnuta mezi otázky, které si mohou vylosovat studenti všech tří oborů skandinavistiky. Kierkegaardova, Ibsenova a Strindbergova tvorba je navíc rozdělena do dílčích otázek.

Tématické okruhy:

• dánština – jazyk
• norština – jazyk
• švédština – jazyk
• severské literatury
• seznam povinné četby

Nejbližší termíny BZK a SZZK: