Hana Štěříková

The present volume is dedicated to Scandinavian lexical borrowings in Old Russian, a topic, that has been discussed for almost 300 years, and approaches the issue from different points of view. In the first part of the book, the author deals with the specific problems that any researcher of this subject necessarily has to meet, being the so-called Varangian controversy over the beginnings of Russia that has had a strong ideological impact on the results of many hitherto publications and that is far from closed even today. The second part comprises a linguistic analysis of three borrowings in Old Russian legal language that belong to a group of historical terms, denoting ranks in social and administrative hierarchy. The book aims for the most objective possible and critical approach based on conscientious and thorough work with primary sources. Its attention is focused especially on historical-semantic development of the chosen words, revealing a fascinating tale of their journey through the whole European continent, going back to surprisingly ancient times

Knihu lze koupit zde.

Jiří Starý, Lucie Korecká, Kateřina Ratajová, David Šimeček (eds.)

Staroseverská literatura je českému čtenáři známa především díky textům s pohanskými náměty: mytologickým a hrdinským písním Starší Eddy, pohanským skaldským básním a ságám o dávnověku. Méně známo už je, že po své christianizaci v 10. až 12. století staří Seveřané vytvořili celou řadu literárních děl s křesťanskou tematikou. Z literárního hlediska se často jedná o podivuhodná díla, v nichž se střetávají a prolínají křesťanské a tradičně severské látky a motivy. Kniha je výběrem, který na příkladech demonstruje bohatství čtyř staletí staroseverské křesťanské literatury.

Knihu lze koupit zde.

Život s Islandem

Helena Kadečková

Vydala Daniela Iwashita v edici HAF, Praha 2021

V roce 1957 se pětadvacetileté absolventce germanistiky a dánštiny Heleně Kadečkové podařilo vycestovat z komunistického Československa na roční stáž na Island. Do této země i jejích obyvatel se zamilovala a zažila tu pocit bezmezné svobody: „Náhle se mi poprvé v životě zdálo, že můžu vše a za vše odpovídám jen já sama.“ Intenzivně se seznamovala s jazykem, kulturou, zvyklostmi i s pestrou společností studentů, literátů a umělců. Poznávala život jak v Reykjavíku, tak na severu, kam jezdila na sezonní práce na statek nebo jako solička sleďů. Na další studijní cesty na Island se vydala v letech 1961 a 1965. Procestovala i obeplula celý ostrov, dvakrát se zúčastnila rybářské výpravy, týden sama stanovala na Sněmovních pláních, s kamarádem Gunnarem proputovala Západní fjordy, na jihu spatřila čerstvě vynořený ostrov Surtsey… Spřátelila se se spisovateli Guðbergem Bergssonem, Halldórem Laxnessem či Þórbergem Þórðarsonem. Do Þórbergova rodiště, na usedlost Hali na jihovýchodě ostrova, se vracela po desetiletí.

Vzpomínky Život s Islandem dopsala až šedesát let po první cestě. Čerpala v nich z vlastních poznámek, dopisů i článků, které přibližují dnes již zaniklý Island let 1957–1965. Výsledný text je stylově různorodý, místy beletristicky ztvárněný, jinde dokumentární. Jak autorka píše, pojítkem knihy není ani chronologická posloupnost, ani líčení islandských přírodních a kulturních krás, ale vzpomínání na lidi, které potkávala. K okouzlenému pohledu tehdejší studentky se však přidává perspektiva pětaosmdesátileté ženy. Ta konstatuje, že se k jejímu smutku Island proměnil, avšak stále mu vděčí „za to nejlepší ve svém životě“.

Text doprovázejí vzácné barevné snímky Islandu, jak jej zachytila sama Helena Kadečková a její přátelé. Do knihy je vložena zmenšená reprodukce autorčiny cestovní mapy, kam si výpravy po moři i po souši zakreslovala.

Knihu lze koupit zde.

Vendula V. Hingarová, Zdenko Maršálek

FF UK, Praha 2021

Katalog  je součástí výstavního projektu Posláni na sever. zde představeno celkem 15 potomků nuceně nasazených Čechů v Norsku za druhé světové války. Katalog uvozuje portréty potomků jejich základními biografickými údaji a obsahuje stručné medailonky dotyčných předků, kteří v době druhé světové války byli donuceni pracovat pro německé okupanty v daleké Skandinávii. Medailonky doplňuje výběr z dobových materiálů, uchovaných v rodinách, zvláště pak výňatky z deníkových záznamů a písemně zachycených vzpomínek.

Publikaci lze stáhnout zde.

Rus v období smuty očima ruského špiona

Hana Štěříková

Karolinum, Praha 2021

Kniha českému čtenáři zprostředkovává původní historický pramen „Učené a pravdivé vyprávění o některých změnách, jež se v nedávných letech udály v Moskevském velkoknížectví“, napsaný švédským vyslancem na moskevském dvoře a poprvé vydaný tiskem ve Stockholmu roku 1608. Autor ve své diplomatické zprávě barvitě líčí politickou krizi v moskevské říši, tragické události smuty a intriky kolem následnictví na carském trůnu, jejichž očitým svědkem se stal. Popisuje také předcházející události, jež interpretuje v souladu s územní i konfesní politikou Švédského království.
Kniha vedle překladu švédského originálu do češtiny obsahuje též doprovodnou filologickou a historiografickou studii, zasazující autorovo dílo do kontextu švédské literatury i politických souvislostí na přelomu 16. a 17. století. Díky širokým interpretačním možnostem představuje vhodný materiál pro studium filologických i historických oborů.

Knihu lze koupit zde.

Věk Sturlungů. Ságy o Islandu třináctého století

Lucie Korecká

Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, Praha 2021

První dvě třetiny třináctého století představovaly v dějinách Islandu dramatické období, označované podle nejvýznamnějšího aristokratického rodu jako věk Sturlungů. Docházelo v něm ke krvavým bojům a k zásadním společenským a politickým změnám, ale také k rozmachu kultury a písemnictví. Způsob, jakým Islanďané definovali svou identitu, prošel v této době určitými změnami, ale zároveň si zachoval i výrazné prvky kontinuity. Všechny tyto aspekty věku Sturlungů se odrážejí v takzvaných „ságách o současnosti“, zapsaných zpravidla pouhých několik desetiletí poté, co události proběhly. Texty proto nabízejí bezprostřední vhled do názorů a hodnot ústředních osobností tehdejšího politického a kulturního života. Tato kniha čtenářům předkládá vůbec první české překlady textů tohoto žánru, doplněné o kulturně-historický úvod a studii zaměřenou na vztah mezi dějinnými událostmi, kulturní pamětí a narativními prameny.

Knihu lze koupit zde.

• Syntactic and FSP Aspects of the Existential Construction in Norwegian

Pavel Dubec

Karolinum, Praha 2019

Knihu lze zakoupit zde.

Čtěte nové SKANDINÁVSKÉ číslo AUC PHILOLOGICA!

AUC Philologica (Acta Universitatis Carolinae Philologica) je akademický časopis publikující jak lingvistické, tak literárně historické a teoretické studie. Nedílnou součástí časopisu jsou i recenze odborných knih a zprávy z akademického prostředí.

Časopis je indexován v databázích CEEOL, DOAJ, EBSCO a ERIH PLUS.

Kompletně on-line!

Helena Březinová

Host. Brno 2018

První česká monografie o Andersenových pohádkách.

Kniha získala Zlatou stuhu v kategorii Teorie a kritika literatury pro děti a mládež v roce 2019.

Ze zdůvodnění poroty: „Skandinavistka Helena Březinová v objevných interpretacích Andersenových děl na pozadí dobového literárního kontextu na čtenáře podobně jako slovutný dánský vypravěč pomrkává a v brilantních komparacích mu ukazuje, jak rafinovaně podvratný obsah jeho texty zdánlivě určené dětem mají a kolik se někdy necitlivým zacházením úpravců v českých překladech ztratilo.“

Knihu lze zakoupit zde.

Nesmrtelní vikingové: Staroseverské motivy v novodobé literatuře

Kristýna Králová, Magdaléna Králová

Hermann a synové, Praha 2017

Tato kniha sleduje evropskou inspiraci středověkým skandinávským písemnictvím zejména na příkladech literárních a divadelních adaptací z období zhruba od poloviny 18. století do první třetiny 20. století. Vedle severských zemí – Dánska, Norska, Švédska a Islandu – se zaměřuje na anglofonní prostředí, zejména na Anglii, a v kapitole věnované fantasy adaptacím vikinských námětů krátce nahlédne i do severní Ameriky.

Knihu lze zakoupit zde:

Trans-atlantic migration. Czech and Scandinavian Perspectives on History, Literature, and Language.

Vendula V. HINGAROVÁ – Ellen M. JENSEN (eds.)

Publikace v devíti kapitolách představuje vybraná témata z dějin vystěhovalectví do Severní a Jižní Ameriky, kam v 19. a 20. století směřoval výrazný migrační proud jak z českých zemí, tak ze Skandinávie. Kniha je rozdělena do dvou tematických oddílů, první se věnuje problematice vystěhovalectví z historické a jazykové perspektivy, druhý se pak zabývá pohledem literárním.

Více k publikaci zde.

Martin Humpál, Helena Kadečková, Viola Parente-Čapková

Karolinum, Praha 2013

Kniha tří odborníků z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze představuje v češtině první celkové zpracování dějin všech hlavních moderních skandinávských literatur, tedy písemnictví vznikajícího v dánštině, norštině, švédštině, islandštině a finštině. Autoři publikace zasazují severskou tvorbu do širších společenských a literárněhistorických souvislostí a podávají přehledný a syntetický obraz jejích nejdůležitějších vývojových trendů. Zároveň charakterizují stěžejní díla všech významných skandinávských spisovatelů, od moderních klasiků až po současné autory. Text je doplněn seznamem severských nositelů Nobelovy ceny a Ceny Severské rady za literaturu, výběrovou bibliografií překladů skandinávských literatur do češtiny.
Vydání druhé, doplňované a revidované.

1. vydání – 2006

Knihu lze zakoupit zde.

Publikace Sámové – jazyk, literatura a společnost je prvním ucelenějším příspěvkem ke studiu původních obyvatel severní Skandinávie. Sámové, kteří jsou u nás známi spíše pod označením Laponci, obývají oblast za polárním kruhem. Je jich kolem šedesáti tisíc a žijí v Norsku, Švédsku, Finsku a Rusku. Přestože ještě donedávna museli čelit politice asimilace, mají dnes vlastní parlament, politické strany, univerzitu a státem garantovanou výuku sámštiny na školách, rozhlasové stanice a televizní programy v sámštině. To, čeho Sámové v posledních letech dosáhli, je předmětem zájmu – a svým způsobem i obdivu – ve vědeckých kruzích i mezi představiteli jiných menšinových a původních populací.