Helena Kadečková (1932–2018) v roce 2012. Foto © Lucie Mlynářová.
Docentka Helena Kadečková (14. 8. 1932 Praha – 30. 6. 2018 Čerčany) – nordistka, vysokoškolská učitelka, překladatelka z islandštiny, staroislandštiny, norštiny či dánštiny, editorka a autorka beletrie, odborných i popularizačních pojednání o severských autorech, literatuře, kultuře a dějinách. Zvláštní pozornost věnovala mytologii a skandinávskému středověku.
Narodila se v Praze, kde absolvovala gymnázium (maturita 1951), poté pracovala rok v oddělení mezinárodních styků Československého rozhlasu. V letech 1952‒1957 studovala na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy obory němčina a dánština. Během tří pobytů na Islandu v letech 1957‒1965 absolvovala studium islandštiny na univerzitě v Reykjavíku. V letech 1958‒2011 na FF UK přednášela a vedla semináře na katedře germanistiky a nordistiky (nyní Ústav germánských studií) a soustavně budovala a rozvíjela obor severských studií.
Od roku 1959 publikovala desítky článků a studií o severské literatuře v odborných i literárních časopisech (od konce šedesátých do počátku devadesátých let zejména ve Světové literatuře) a řadu knižních předmluv a doslovů. Samostatně publikovala knihu pro děti Óli, tvůj kamarád z Islandu (1971), dále knihy Soumrak bohů: Severské mýty a báje (1998, 2009 a 2018), Dějiny severských literatur: Středověk (1989, 1993 a 1997) či Dějiny Islandu (2001). Napsala též vzpomínky Život s Islandem (rukopis 2017, k vydání se připravuje 2021).
Od poloviny šedesátých let vycházejí její překlady moderních a současných severských autorů, zejména z islandštiny (Jóhann Ólafur Sigurðsson, Þórbergur Þórdarson, Halldór Stefánsson, Halldór Laxness, Guðbergur Bergsson, Fríða Á. Sigurðardóttir, Jón Kalman Stefánsson, Auður Ava Ólafsdóttir, Gyrðir Elíasson, Sjón) a norštiny (Cora Sandelová, Knut Hamsun, Liv Ullmanová, Tarjei Vesaas aj.). Jako poslední přeložila v roce 2017 dánsky psanou novelu Advent islandského spisovatele Gunnara Gunnarssona – knihu, která ji k zájmu o severskou literaturu přivedla.
Z nejstaršího severského písemnictví přeložila Ságu o Ynglinzích a Eddu Snorriho Sturlusona (1988 a 2003), Příběh Amleta, prince jutského, jak jej ve své dánské kronice napsal Saxo Grammaticus (1996), Staroislandské povídky (s Veronikou Dudkovou, 1999), Ságu o Völsunzích a jiné ságy o severském dávnověku (s Veronikou Dudkovou, 2011). Připravila též edici Eddy (2004) v překladu Ladislava Hegera. V roce 2022 vyšla kniha jejích vzpomínek o Islandu Život s Islandem.
Její převod Snorriho Eddy a Ságy o Ynglinzích se stal v roce 1989 překladem roku v rámci Ceny Českého literárního fondu; za překlad knihy Frídy Á. Sigurðardóttir Zatímco plyne noc získala hlavní tvůrčí odměnu při Jungmannově ceně. Roku 1999 jí Mezinárodní federace překladatelů FIT udělila Medaili Karla Čapka za překládání. Za rozvíjení islandské kultury v zahraničí byla vyznamenána islandským Sokolím řádem (1991), je též nositelkou norského královského Řádu sv. Olava (1992) a Královského norského řádu za zásluhy (2002).
Rozhovor s docentkou Helenou Kadečkovou o Islandu a Islanďanech, o české nordistice a překládání, o svobodě a izolaci, ale také o rybolovu a počítající vědmě
Nekrolog o docentce Heleně Kadečkové v češtině najdete zde.
